Semestr plyne jako voda a najednou je na čase zvolit si téma závěrečné práce. Jak na to? Je to už doba nebo si práci volíte poprvé… určitě je vhodné zapřemýšlet, o čem a u koho psát. Obě volby, jsou poměrně podstatné, avšak je možné je v průběhu měnit, i když to z časových a psychických důvodů nedoporučuji.
Dvě otázky než začnete
První podstatná otázka, kterou byste si měli položit je, na které katedře chcete vlastně práci psát, protože zpracování zejména praktické části se liší. Zatímco na statistice budete počítat, analyzovat grafy, tabulky, dělat výpočty, tak na katedře humanitních věd se spíše pěkně rozepíšete. Takže si vyberte takovou, která je vám blízká. Není od věci podívat se v UIS do archivu prací (https://is.czu.cz/zp/) na odevzdané práce, které se na katedře psaly. Mě bavila statistika, grafy a tabulky mi byly blízké, takže volba byla jasná.
Neméně důležitá je i volba vedoucího práce. V archivu je možnost filtrovat si práce podle vedoucího a vy se tak můžete podívat, jaká témata daný vedoucí vede a jakým směrem se ubírá, protože podobně povede v budoucnu i vás. Je vhodné se informovat o způsobu, jak následná spolupráce vypadá. Někdo si bere tištěné práce domů a čte větu po větě, jinému stačí poslat elektronickou verzi, kterou „přelétne“ očima. Záleží, jaký přístup bude vyhovovat vám. Někdo má zkrátka radši důslednější kontrolu a někdo zase ne, každopádně je dobré vědět, do čeho jdete.
Téma práce
Teď ta nejpodstatnější část – téma práce. Měli byste si vybrat téma, které je vám alespoň trochu blízké a které vás hlavně baví, protože nad ním budete trávit velké množství času. Pokud o tématu dopředu hodně víte, budete ve výhodě, protože budete mít danou problematiku „zmapovanou“. Samozřejmě je možné si vybrat téma, které vám přijde zajímavé, ale ve skutečnosti o něm skoro nic nevíte. V tom případě záleží, jak vás dané téma pohltí. Je to o něco náročnější cesta, než psát například o práci, kterou děláte mimo školu tzv. „z praxe“, nebo o nějaké firmě, protože máte dostupná data, znáte jejich původ a souvislosti a to se hned lépe popisuje. Má práce byla na téma, o kterém jsem dříve moc nevěděla, ale lákalo mě, a tak jsem si neuvěřitelně rozšířila obzory, i když to bylo mnohdy těžké.
Pokud vás nenapadá téma vlastní, tak neteskněte. Toto se týká naprosté většiny studentů. Vyučující vypisují vlastní témata, která se brzy zobrazí v UIS. Na témata se půjde později přihlašovat. Obvykle je vypsána kapacita, kterou si určí vedoucí práce. Po přihlášení na téma je vypsán tzv. „konkurz“. Ten je buď vypsán rovnou v popisu zadání práce nebo vás o něm bude kantor informovat e-mailem. Konkurzy se velmi odlišují a neexistuje univerzální návod na to, jak vyučujícího zaujmout. Rozhodně je vhodné na konkurz být připraven, neboť štěstí přeje připraveným. Taková příprava může zahrnovat zpracování kompletního zadání. Tedy cíl práce, literaturu, případně strukturu literární rešerše, ale hlavní je mít povědomí a zájem o téma, to mnohdy zmůže více než tisíc knih. O průběhu konkurzu je vhodné se informovat například u studentů, kteří již u daného vyučujícího práci psali, protože budete tušit, co se od vás očekává. Doporučuji před konkurzy přečíst tento článek. Můj konkurz na bakalářskou práci, probíhal tak, že vedoucí práce chtěl pouze vědět téma o jaké mám zájem, jestli mám zdrojová data k praktické části a z čeho budu čerpat. Vše další, už jsme řešili v rámci konzultací.
Nezdařený konkurz?
Někdy se může stát, že u konkurzů neuspějete. Pak vám nezbude nic než chodit na další konkurzy jako herecká naděje, která se snaží prorazit a najít svou vysněnou roli. Na každého čeká nějaký vedoucí a téma. Pokud prošvihnete všechny konkurzy, budete muset chodit v konzultačních hodinách za vedoucími a s nějakým se domluvit. Hlavně si práci zvolte co nejdříve a neodkládejte to, protože čas utíká velmi rychle a než se otočíte, tak na vás čekají státnice a byla by škoda, nejít ke státnicím kvůli nedokončené závěrečné práci.
Všem přeji při volbě závěrečné práce mnoho štěstí ve všech ohledech! 😊
