AT TV – Prof. Dr. Marie Brechbühler Pešková

Absolventka PEF Prof. Dr. Marie Brechbühler Pešková žije ve Švýcarsku, kde pracuje na univerzitě v Bernu. Na svou alma mater však nezapomíná. V rozhovoru nám prozradila, jak se dostala k práci v zahraničí a nechala také vzkaz současným studentům.

Jaká je v současné době náplň Vaší práce? Co konkrétně ve Švýcarsku děláte?

Jsem členkou ekonomické fakulty a na naší univerzitě vyučuji v oborech bakalářských, magisterských, ale také v postgraduálním studiu EMBA. Také se věnuji výzkumu v institutu ekonomie udržitelného rozvoje, který se u nás jmenuje “Institute of Sustainable Business”.

Jak jste se dostala do Švýcarska a k Vaší práci?

Do Švýcarska nebo obecně do zahraničí jsem se určitě dostala díky studiu tady. Během mého magisterského studia jsem byla na výjezdu v rámci programu Erasmus, čímž jsem se dostala do zahraničí a začalo mě to zajímat a studovala jsem potom i dál. Postgraduální neboli Ph.D. studium jsem už dělala v zahraničí, konkrétně právě ve Švýcarsku, což byla celkem náhoda, řekla bych, a už jsem tam zůstala. Poté jsem se vrhla do praxe, pracovala jsem v poradenství v Curychu a zpátky do akademického světa jsem se vrátila po několika letech, když jsem založila rodinu a chtěla jsem začít učit. To, že to jednou během své kariéry budu dělat, jsem věděla už celkem brzo.

Jaký byl pro Vás přechod do nového prostředí a životní změna?

Měla jsem to štěstí a tady na PEF jsem studovala magisterské studium “Master of Economics and Management” v angličtině. Zde jsem dostala první impulzy, kdy k nám přijížděli lektoři ze zahraničí, profesoři ze zahraničí, my jsme měli tu možnost jet na Erasmus a v rámci těchto zkušeností jsem já sama sebe poznala, že jsem poměrně flexibilní, že s tím nemám žádný velký problém a že mě naopak to cizí, jiné prostředí zajímá. Takže jsem se do doktorantury pustila v zahraničí, což pro mě nebylo těžké zvykání. Mě to naopak vždy motivovalo, dělala jsem to ráda, ale není to samozřejmě věc pro každého.

Jaké předměty učíte na katedře a co zde předáváte studentům?

Mým tématem, hlavně ve výzkumu, je ekonomie udržitelného rozvoje, což jsou jednak výzkumné projekty, ale také předměty. Několik předmětů jsem na naší fakultě založila, protože ekonomie udržitelného rozvoje není tím hlavním směrem, který se na většině “business school” vyučuje. U nás už pár let máme několik předmětů v tomto oboru a všechny ještě vyučuji já, ale zároveň se věnuji dalším dvěma oborům, a to je strategický management a international business.

Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na PEF?

Nemůžu mluvit o jednom konkrétním předmětu. Předměty, které mi zůstaly v hlavě, jsou spíše z magisterského studia a tam také ani nešlo o to, jaký to byl předmět, ale že to bylo najednou jiné vnímání světa. Dodnes si pamatuji International Business z Uppsala University ze Švédska a vlastně to byl možná ten prvopočátek, proč jsem i svoji disertaci psala v oboru International Strategies a International Business. Na to si zrovna vzpomínám, protože to byla změna paradigmatu, jiný pohled na svět.

Co Vám dalo studium na PEF?

Studium na PEF mi dalo spoustu věcí. Na jedné straně určitě tu možnost podívat se do zahraničí, studovat v zahraničí, dostat se do kontaktu s profesory, ale i experty ze zahraničí, vidět svět i jinýma očima, z jiné perspektivy a poznat, že mé současné vnímání ještě nebylo tak široké. Věděla jsem, že se mám co učit, ale ráda jsem se do toho pustila. Určitě to byly i další věci v osobním rozvoji, spousta zajímavých lidí, spolužáků a například spolupráce s jinými univerzitami. Angažovala jsem se také v letních školách, které tady mezinárodní oddělení organizovalo i s americkými studenty a i to považuji za to, co mi škola dala.

Pravidelně se na PEF vracíte jako lektorka, jak jste se k tomu dostala a co současným studentům předáváte?

Když jsem se vrátila zpět do akademického světa na mojí ekonomické fakultě v Bernu, vyvíjela jsem několik předmětů a specializaci našeho bakalářského programu právě v International Business, tak jsem si vzpomněla na moji alma mater (na PEF) a na to, že tady jsme začínali. Už když já jsem studovala, tak tu byla spousta oborů (tedy byl tu ten jeden a potom se rozvinul ve spoustu oborů), spousta studentů, kteří studovali v angličtine a napadlo mě, že bychom mohli spolupracovat právě s mojí specializací také v oboru International Business a kontaktovala jsem mezinárodní oddělení PEF a začali jsme se spolupráci. V současné době sem jezdím minimálně dvakrát nebo třikrát do roka. Jednak vyučuji předmět Strategic Management a jednak se věnuji právě tomuto projektu, kde vyučuji společně švýcarské studenty z Bernu a studenty naše tady z PEF. Pracujeme společně na projektu a pro mě je to vždycky velice zajímavé a intenzivní.

Spatřujete rozdíl mezi studenty a přístupem ke studiu u nás a ve Švýcarsku?

Rozdíl je to určitě veliký a to proto, že ČZU je klasická univerzita, kdežto já vyučuji na University of Applied Sciences, což je vlastně univerzita aplikovaných věd a tudíž je to mnohem víc “business school”. To znamená, že se také jedná o terciální vzdělání (bakalářské a magisterské studium), ale je mnohem více zaměřené na praktickou výuku a praktické dovednosti. Kdežto naše studium české je velice akademické a to je ten hlavní rozdíl. Já bych řekla, že když studenty spojíme v těchto skupinách a oni pracují spolu na projektu, tak se právě tento set dovedností doplňuje.

Co byste doporučila studnetům, kteří by se rádi vydali stejnou cestou jako Vy?

Během studia teď mají studenti ještě více možností, než jsem měla já tehdy, ale i já už jsem z toho profitovala a myslím si, že studenti mají tu možnost dostat se do zahraničí v rámci programu Erasmus, studovat v angličtině, zapojit se do nejrůznějších projektů (dobrovolných, ale i v rámci studia) nebo v rámci bloků se zahraničními lektory, ale i v rámci chodu fakulty a univerzity a všechny tyto zkušenosti jim určitě budou v budoucí kariéře k dobru.

Co byste vzkázala studentům PEF?

Berte studium vážně, zapojte se do zajímavých aktivit fakulty a univerzity, ale zároveň – užijte si studentský život!

Autoři videa: Ondřej Fátor, Patrik Hácha
Autor článku: Andrea Böhmová