Konference Agrární Perspektivy XXII

Jako již tradičně budou opět dva dny v září na PEF patřit vědě a výzkumu v oblasti zemědělské ekonomiky. Ve dnech 17. – 18. září se totiž uskuteční už 22. ročník konference Agrární perspektivy, tentokrát s podtitulem Development trends in agribusiness – tedy vývojové trendy v zemědělství v Evropě. Účastníci z Čech i ze zahraničí budou diskutovat v pěti skupinách, jakými cestami se asi zemědělství bude dále vyvíjet.

Rozsah témat je opravdu široký, od Společné zemědělské politiky, přes marketing, finance, rozvoj venkova až po informační a komunikační technologie. (Program ke stažení naleznete na stránkách ap.pef.czu.cz.) Rozhodně tedy nebude nouze o zajímavé příspěvky. Akční tým vyzpovídal organizátory a garanty jednotlivých sekcí a zeptal se, na co se účastníci konference mohou letos těšit.

  • Úvod
  • Sekce 1 – Ekonomika zdrojů, konkurenceschopnost a změny Společné zemědělské politiky
  • Sekce 2 – Mezinárodní business a marketing
  • Sekce 3 – Společenská odpovědnost firem v agrárním sektoru
  • Sekce 4 – Regionální a sociální rozvoj
  • Sekce 5 – Informační a komunikační technologie pro každého

Úvod

Mgr. Ing. Lukáš Zagata, Ph.D.

Nejprve krátce k historii konference. Letos se bude konat již 22. ročník; co bylo důvodem vzniku konference?

První ročník konference se konal velmi brzy po revoluci, již v roce 1991. Účelem bylo (a je) vytvořit na akademické půdě podnětné prostředí pro odbornou diskusi, získat nové kontakty a – v neposlední řadě – také zviditelnit Provozně ekonomickou fakultu u odborné veřejnosti. Povahou byla konference vždy spíše akademická, i když se snažilo o určité propojení s praxí a veřejnou správou. V 90. letech tento typ konferencí zakládaly téměř všechny vysoké školy.

Jak vidíte vývoj konference v budoucnosti?

Konference Agrární perspektivy je již nyní unikátní v tom, že tuto tradici (včetně roční periodicity) dokázala udržet po dobu více jak 20-ti let. Osobně jsem přesvědčen, že Agrární perspektivy jsou – slovy marketingu – silnou značkou, jejíž potenciál by bylo možné do budoucna ještě více využít.

V čem je letošní ročník unikátní?

Letošní ročník konference se opírá více o iniciativu kateder (navrhovaly témata sekcí, delegovaly odborné garanty, vedly recenzní řízení a setkání také moderují). Vedení fakulty usilovalo o konferenci, která bude „na míru“ účastníkům. Z toho také vyplynula možnost psát příspěvky jak v angličtině, tak v češtině. Sekce bude tématicky a jazykově uspořádány tak, aby mohla probíhat diskuse mezi českými i zahraničními vystupujícími.

Usilujete o to, aby konference AP byla zařazena do databáze Thompson Reuters. V jaké fázi je nyní žádost o zařazení konference?

Konferenci bychom samozřejmě rádi indexovali v databázi CPCI společnosti Thomson Reuters. Konference již nyní plní většinu z veřejně známých kritérií pro zařazení do tohoto seznamu. Posouzení je však na odborné komisi této společnosti. Jsem však přesvědčen, že konference může dobře fungovat a plnit svůj účel i bez této „kvalifikace“, podobně jako řada jiných odborných konferencí, které se odehrávají po celém světě.

Děkujeme za rozhovor.

Sekce 1 – Ekonomika zdrojů, konkurenceschopnost a změny Společné zemědělské politiky

 

Sekce 2 – Mezinárodní byznys a marketing

doc. Ing. Zdeněk Linhart, CSc.

Jako téma sekce jste vybrali mezinárodní byznys a marketing. Znamená to, že v dnešním globalizovaném světě firmy musí být velké a mezinárodní, aby byly konkurenceschopné?

Stačí se podívat na země původu na výrobcích, které kupujeme. Českých je poskrovnu.

Podnikání globální firmy je značně náročné. V čem se liší od “klasického” podnikání firmy, která podniká na jednom místě?

Nepřátelskost prostředí cizí země je dána legislativou. Ta před globalizací zvýhodňovala místní proti cizím konkurentům. Dnes je to obráceně.

Outsourcing je dnes hojně využívaná metoda, kterou se firmy snaží snižovat své náklady a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Má ale outsoursing jenom pozitiva? V čem jsou jeho úskalí?

Outsourcing ve smyslu dodávky služby je jedna z možností jak osoba může získat příjem, protože produkt pro spotřební trh už v této zemi vyrábí a prodává málokdo. Ale jsou takoví a říká se jim „born globals“, čili zrozeni pro světový trh. Jsou to například všichni studenti, kteří programují software a prodávají ho v celosvětových e-shopech, které odkazují na jejich webové stránky.

Vraťme se však k Vámi dotazovaným stinným stránkám outsourcingu. Při výběrových řízeních platí, že pokud je služba nebo meziprodukt malého dodavatele konkurenceschopný svou inovativností, pak velcí konkurenti podhodnotí cenu a pokusí se inovaci okopírovat, aby natrvalo vytlačili malého konkurenta z trhu. Je otázkou, zda malý konkurent typu problémové dítě může být inovativnější než velký konkurent typu hvězda? Takové problémové děti existují za podmínky, že vývoj jejich inovace bude rychlejší, než u hvězdy.

Konference s tématem naší sekce jsou proto pro ně vítaným zdrojem informací. V naší sekci mají tyto informace podobu studií o obratech na různých trzích, o obchodních modelech nebo o rozšiřování trhu produktů o nové trhy ko-produktů, které lze vyrábět bez velkých investic technologií platnou pro původní produkt.

Děkujeme za rozhovor.

Sekce 3 – Společenská odpovědnost firem v agrárním sektoru

Ing. Helena Čermáková, Ph.D.

Uvědomují si firmy v agrárním sektoru svou společenskou odpovědnost při produkci potravin nebo jim jde stále více jenom o zvyšování svých zisků snižováním nákladů?
Tímto aktuálním tématem se zabývá jeden ze článků v naší sekci. Diskuse se zabývá vlivem výběru plodin na ekonomiku produkce plodin a souvislosti s kvalitou životního prostředí.

Na jaké další články se ve Vaší sekci můžeme těšit?
V diskusních příspěvcích jsou zastoupena témata, která se týkají potravinářského odvětví. V této oblasti je diskutována například otázka certifikace výroby potravin GLOBAL.A.P. jako jednoho z nástrojů, jak ovlivňovat kvalitu produkce potravin. Zajímavý bude příspěvek o Fair Trade, který se týká společenské zodpovědnosti vyspělých zemí vůči lidem v rozvojových zemích.

Jakou problematikou se zabývají články z oblasti financí, daní a účetnictví?
V sekci je zastoupen článek z oboru účetnictví, který je zaměřen na účetní výkaznictví, tj. poskytování účetních informací o podniku ve vztahu k externím uživatelům. Informace poskytované externím uživatelům mají být důvěryhodné tak, aby si jejich uživatel mohl udělat pravdivý obraz o hospodaření společnosti. Tímto společensky zodpovědným přístupem v oblasti účetních dat podnik naplňuje požadavek ekonomického pilíře společenské zodpovědnosti firem.

Děkujeme za rozhovor.

Sekce 4 – Regionální a sociální rozvoj

Ing. Pavlína Maříková

Téma sekce se zabývá otázkami z oblasti rozvoje venkova. Nejprve mi ale řekněte, co vlastně je v České republice venkov?

Jsou různá vymezení venkova, od “obce s méně než 2000/3000 obyvatel” po složité typologie založené na mnoha kritériích z ekonomické, geografické a demografické oblasti. Právě této otázce bude věnována i jedna ze sekcí konference, kdy bude po prezentaci dvou příspěvků na toto prostor pro diskusi v rámci kulatého stolu k otázkám rozvoje venkova.

Venkov trpí řadou problémů – vylidňování, nedostatek pracovních příležitostí… Jaká je v dnešní době pozici venkova a jak se bude dále vyvíjet?

Venkov již dávno není zaostalý a chudý, ale přesto jsou tyto předsudky a „mýty“ dále v povědomí veřejnosti silně zakořeněné, stejně jako klišé o „vylidňování“. Venkov se rozvíjí a žije. Nikdy nebude stejný, jako města, ale to přeci ani není cílem. Venkov si musí udržet svá specifika – například volnou krajinu a čistější životní prostředí, ale třeba i lepší úroveň mezilidských vztahů a silnější zájem o veřejný život než mají obyvatelé měst. Problémy má samozřejmě také, mnohé jsou „daní“ za výhody – např. obtížnější veřejná doprava a horší dostupnost služeb daná většími vzdálenostmi. Přesto venkov dokáže přitahovat nové obyvatele i do nejmenších obcí, což dokládá jejich klesající počet (někdy mylně vykládaný jako jejich zánik – ve skutečnosti však známka rozvoje – díky rostoucímu počtu obyvatel se tyto obce dostávají do vyšších velikostních kategorií).

O budoucnost venkova obecně já osobně strach nemám. Především obce, ve kterých žijí aktivní lidé, se budou dále rozvíjet. Také finance se pro tyto účely snad najdou i v novém programovacím období, kdy se očekává větší podpora pro Místní akční skupiny, které přispívají k rozvoji na lokální úrovni díky partnerství mezi všemi skupinami aktérů venkova.

Mají lidé na venkově vůli starat se o “svou” oblast, rozvíjet třeba aktivity v obci, organizovat různé poutě, oslavy, průvody, spolčovat se například v hasičských, mysliveckých spolcích apod.? Kdo je zapojen do rozvoje venkova a proč?

Každá aktivita může být pro život v obci přínosná – ať už se jedná o vyjmenované akce či jiné tradiční i novodobé záležitosti. Venkov vždy žil „společně“ a lidé se často scházeli. Dnešní doba vyžaduje pro každou akci organizační, administrativní a finanční zajištění, ale přesto dále vznikají nové spolky, kluby, organizace či občanská sdružení, která se věnují volnočasovým aktivitám, sportu či společenskému životu ve venkovských obcích. Společenský život na venkově byl a je bohatý, a pokud budou na venkově žít aktivní lidé, bude i nadále. Zapojit se může každý, kdo má zájem. Jsou například místa, kde tyto aktivity zajišťují chalupáři, jinde organizují akce maminky na mateřské dovolené, jinde třeba senioři.

Tato i další témata budou obsahem příspěvků v sekci Regionální a sociální rozvoj, zaměřené především na současný český venkov, ale i mezinárodní kontext a srovnání.

Děkujeme za rozhovor.

Sekce 5 – Informační a komunikační technologie pro každého