Jak psát a kam psát, aneb tipy pro doktorandy

Jste novým doktorandem a nevyznáte se ještě pořádně v tom jak psát, kde hledat zdroje literatury a kam psát? Pak je tento článek přímo pro vás. Následující řádky sice nemohou sloužit jako vyčerpávající návod, ale určitě vám poskytnou aspoň základní přehled. Čtěte dále.

Logo doktorské studium

Jak psát?

Konkrétní požadavky na vědecký článek jsou poměrně často definovány přímo instituci, která vydává daný časopis, kam se chystáte psát, nebo pořádá konferenci, na kterou připravujete příspěvek. Pečlivě si prostudujte formální požadavky na příspěvek – formátování textu, jak zaslat tabulky, obrázky, v jakém formátu uvádět citace, v jaké formě článek odevzdat (webový formulář, e-mail) apod.

O psaní obecně

Pište srozumitelně tak, aby čtenář dokázal pochopit obsah článku pokud možno již po přečtení abstraktu a závěru. Na abstraktu si dejte opravdu záležet. Pokud totiž tento čtenáře nezaujme, je nepravděpodobné, že bude číst dále.

Rozhodně se vyplatí navštívit kurzy akademického psaní či lekce o publikování v časopisech, které pořádá Studijní a informační centrum. Ideální je navštívit Doktorandské informační dny – přednáškový cyklus, který je zaměřen přímo na doktorandy a začínající vědecké pracovníky. A především – číst a číst!!! Asi je zbytečně opakovat, že opakování – matka moudrosti, takže čím více budete psát, tím lepší to bude.:-) Takže s chuti do toho!

Struktura článku

Obecně platí, že článek začíná abstraktem – tj. shrnutím cíle, metodiky a závěru do jednoho stručného odstavce.

Pak následuje úvod do problematiky. Měl by byt sice obecnější, ale zase ne příliš široký, a vztahovat se ke konkrétní věci, kterou se budete v článku zabývat. Často po úvodním odstavečku následuje krátké představení obsahu jednotlivých kapitol. Záleží na typu časopisu, ale takový „návod pro čtenáře, co v které kapitole najde“, je v mnoha časopisech běžný.

Kapitola „Introduction“ pokračuje literární rešerši problematiky. Zmiňujete autory, kteří kdy řešili něco podobného, jak to řešili a k jakým dospěli výsledkům. Ideální je uvést autory, na jejichž práce ta vaše navazuje, případně dosud nedořešená témata nebo názorové rozpory. V této části by tedy měla být specifikována motivace výzkumu.

V metodické části jsou popsány vědecké metody, které jste využili, popsány vzorce výpočtů atd. Je dobré volbu metody zdůvodnit a podložit odkazy na literaturu. U dat se uvádí základní popisné statistiky (průměr, směrodatná odchylka, min., max. apod.).

Results obsahuje již výsledky vašeho bádání. Uvádí se zde výsledky výpočtu, v přehledné formě zpracované výstupy apod. V části diskuse jsou výsledky výpočtu dávány do kontextu předchozích prací. Potvrzují vaše zjištění výsledky jiných výzkumů? Jsou v souladu s očekáváními? Pokud ne, proč?

Závěr zopakuje cíl a shrne, jak a jestli cíle bylo dosaženo. Neměl by obsahovat úplně nové informace, ale spíše shrnout nejdůležitější zjištění článku. Nezapomeňte dát seznam literatury do správné formy. Můžete využít například citační manažer – program, který zvládá vytvořit a spravovat literaturu v mnoha citačních stylech. Více o citačním manažeru i citačních normách se můžete dozvědět na Doktorandských informačních dnech. DoD

Kde hledat zdroje?

Některé databáze jsou plnotextové – tj. můžete si z nich stáhnout celý text článku, jiné jsou pouze citační a plné verze si musíte dohledat jinde. Někdy jsou volně k dispozici ke stažení na internetu, jindy v jiné databázi za poplatek, případně pokud nejsou on-line vůbec, je možné i kontaktovat autora se žádostí o zaslání s tím, že nebudete článek poskytovat dále. To ale záleží na dobré vůli autora a někdy to ani není možné. Nevzdávejte to však a zkuste se obrátit na SIC, kde dokáží získat i těžko dostupné plné texty.

Samozřejmě k psaní můžete používat i knižní a elektronické zdroje. Není snad potřeba zdůrazňovat, že by měly být důvěryhodné. Pokud si nejste jisti, jak rozeznat důvěryhodnou literaturu od té nedůvěryhodné, můžete navštívit specializovanou přednášku na toto téma. Vždy dohledávejte primární literaturu, protože sekundární citace česká citační norma nepřipouští.

Pro více informací o vyhledávání můžete navštívit semináře pořádané SIC. Nebo si lze domluvit osobní konzultaci na toto téma.
banner-pef

Kam psát?

Napsat můžete články do časopisů nebo na konference, či kapitoly knih nebo dokonce celé monografie. Většina z vás se ale nejběžněji setká právě s časopisy (Journals) nebo konferencemi.

Časopisy

V první radě je nutné zvolit časopis, který je tematicky blízký oboru vašeho zkoumání. Mohlo by se vám jinak stát, že váš článek nebude ani přijat k recenznímu řízení. Určitě si přečtete několik tematicky blízkých článků z časopisu, kam hodláte přispívat. Dalším výběrovým kritériem by pro vás měla byt kategorie časopisu. Podobně jako jinde, i odborné časopisy mají své žebříčky podle toho, jak jsou „dobré“. V tomto případě je indikátorem tzv. impakt faktor počítaný složitým algoritmem na základě citovanosti článků v jiných časopisech. Čím větší číslo, tím lépe. Impaktovaná periodika jsou vysoce ceněna, ale je velmi náročné a trvá velmi dlouho než / jestli vůbec příspěvek přijmou. Článek musí mít vysokou vědeckou hodnotu a byt skutečným přínosem pro vědní oblast. Například časopis Zemědělská ekonomika (Agricultural Economics) vydávaná Českou akademií zemědělských věd je indexován ve Web of Science a po většinu let má i impakt factor.

Existuje mnoho časopisů, které sice impakt faktor nemají, jsou ale indexovány v různých databázích (viz výše v kapitole Kde hledat zdroje?). Například časopis, který vydává PEF, Agris on-line, je od roku 2011 v databázi Scopus. Časopis Scientia Agriculturae Bohemica vydávaný ČZU je zase indexován například ve Scopusu, CAB Abstracts.

Dále v ČR existuje seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik, vydávaný Radou pro vědu a výzkum, který byl 31. 1. 2014 aktualizován. Ekonomicky zaměřená je například Ekonomická Revue – CEREI VŠB Ostrava, Národohospodářsky obzor Masarykovy univerzity v Brně atd.

Kategorie časopisu, tedy jestli je recenzovaný, impaktovaný nebo jiný, je velmi důležitá oblast. Rada pro výzkum, vývoj a inovace vydává metodiku hodnocení vědy, podle které se články se hodnotí. Pozor – některé články nejsou hodnoceny vůbec! Podívejte se na aktuální seznam recenzovaných a impaktovaných periodik z vašeho oboru – i s aktuální hodnotou impakt faktoru či scopusového faktoru, ať víte, který si vybrat.

Konference

Na konferenci si zase musíte vybrat správnou sekci. Řada konferencí pro doktorandy má sekce různorodé a rozdělené podle oboru studia (ekonomika, ekonomie, informatika apod.). Cílem těchto typů konferencí je, aby si studenti vyzkoušeli prezentovat svůj obor výzkumu před publikem, seznámili se s tím, co a jakým způsobem dělají jejich kolegové ze stejné nebo z jiných univerzit. Většinou každá škola má nějaký typ doktorandské konference. Na PEF máme Think together nebo-li Tétéčka”. Určitě vřele doporučuji účast! Určitě získáte kvalitní zpětnou vazbu ke svému výzkumu. Jak vše probíhá, si můžete přečíst také zde.

„Opravdové“ konference však mívají úžeji vymezené téma. Tam byste měli svůj příspěvek přizpůsobit. Výhodou těchto konferenci je, že pokud je vám téma blízké a zabýváte se jim, můžete se hodně naučit. Zpočátku je dobré účastnit se se svým výzkum alespoň tzv. poster session, tedy vystoupení s posterem, který lze vytvořit buď v nějakém specializovaném grafickém programu (Corel apod.) nebo třeba v powerpointu. Existují také konference, jejichž příspěvky jsou zařazeny do databáze Web of Science (a jsou tedy bodované).
Konference Think together

Další čtení

Pokud si stále ještě nejste jisti, jak na odborný text, můžete si přečíst literaturu, která se tomuto tématu věnuje – například Jak napsat odborný text od Světly Čmejrkové (signatura Z 20441) nebo Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách od Jadwigy Šanderové a dalších (signatura Z 22182), vše k vypůjčení na SIC. 🙂 Pokud píšete v angličtině, napomohou vám pokyny od Evropské asociace vědeckých editorů. Co se týče prezentace na konferenci, k prezentačním dovednostem existuje celá řada příruček. Velký vliv má také prezentační program, který si zvolíte. Klasický powerpoint není jediným – moderní prezentační nástroj Prezi je zajímavou alternativou. Školení s tímto programem můžete navštívit zdarma na SIC.